Data v /dev/null

smutný muž

Stala se věc nemilá, data se mi ztratila. Na furt. Nekecám! Jsou v /dev/null (čteme v prdeli). Když se technika proti člověku spikne, je to smutné. Když je člověk ještě k tomu blbej, je to katastrofa.

Mým milým (třem) čtenářům je možná divné, že už jsem dlouho nic nenapsal. Pokud není informace v perexu dostatečně evidentní, slyšte moji vyčerpávající výpověď.

Začalo to nevinně – disk začal vykazovat známky invalidního důchodu. Říkám si: „Musím zálohovat všechny důležité věci, než bude pozdě.“ Bohužel se tak nestalo a o pár týdnů později se staly některé adresáře nepřístupnými. To už jsem pochopil, že je zle, a připojil jsem k počítači svůj externí disk. Ano, ten externí disk, který mi týden předtím spadl z postele.

Po přesunu všech důležitých dat na externí disk jsem si chtěl výsledky svého snažení zkontrolovat, jenže ejhle! Data nejsou ani tam, ani tam. Jak je to možné, ptáte se? Člověk v takovou chvíli hledá viníka a věřte mi, že jsem měl sto chutí hodit diskem proti zdi. Jenže kterým? Po pravdě jsem byl jediným viníkem já a tím se proti zdi blbě hází. Měl jsem zálohovat.

smutný muž s odpadky a sklony k sebevraždě

Našli by se i další viníci:

Jenže katastrofálním následkům jejich chyb se dá předcházet. Zálohováním, zálohováním, zálohováním. Za trest si to slovo napíšu stokrát do /dev/null.

Některá data se mi obnovit podařilo, ale ta, která byla středem mého zájmu v poslední době, nikoliv. A která data že to byla? Nad čím jsem trávil téměř měsíc svého volného času? Nad designem a implementací komentářů pro tento blog.

Závěr: Nepíšu protože je to napíšu. Jak vidíte, beru už ztrátu dat naprosto s nadhledem a bez emocí. Jdu se opít. Jak jinak, než k Jelenovi…

Datum modifikace
09. 07. 2008
Sekce
Názor
WTF
Radio 1
cnw counter